ladylu-header

ARCHIV

Přehlídka umění SAMOROSTI 2016

(27. 7. 2016, 20:00 na ČT art) www.ceskatelevize.cz

video

 

Interview „Renesanční osobnost Lady Lu : Srdce řekne, jak to má být.“

(22.8.2015, KULTURIO, autor Jan Raus)

Renesanční osobnost Lady Lu: „Srdce řekne, jak to má být.“

S Lucií Mrhálkovou jsem se potkal náhodou na rockovém festivalu Rock na valníku ve Slaném před pěti lety v srpnu 2010. A o tři další měsíce později jsme společnými silami (ale především díky Lucky neutuchající energii, víře ve vlastní vize, vlastní práci a realizaci toho, za čím zrovna skálopevně stojí) uspořádali v hořovickém klubu Labe výstavu ostravských výtvarníků s podtitulem SEX, DROGY A ROCK´N ROLL (V OBRAZECH).
Mimo Lady Lu alias Lucie Mrhálkové se na zmíněné výstavě představila malířka Alfija Procházková, výtvarnice Helena Freislerová, fotografka Petra Bartošová-Tromlerová a výtvarník Patrik Urbánek. Výstava byla nečekaně úspěšná a hojně navštívena. Od té doby ovšem uplynulo moře času. Ten Lucka jako umělec využila podle svých slov na maximum. Ostatně si dovolím tvrdit, že na reálné maximum žije celý svůj život, stále i trochu podle hesla „Všechno, nebo nic.“

Galerie NoD, která je součástí Experimentálního prostoru NoD pražského klubu Roxy, zahájila v červenci třetí ročník Samorostů, přehlídky nezávislého výtvarného umění. Mezi více než 200 umělci z celého světa je opětovně i Lucka a to je, i s ohlédnutím za její uplynulou „pětiletkou“, dobrý důvod pro následující povídání.

Kulturio: Než přejdeme k tomu, co bylo, začněme současností. Co děláš právě dnes?
Lucka: To už je pět let?! Uff, tak to jsem se stačila přestěhovat na Moravu a zas zpět do Prahy, střihla si jeden zásadní duchovní pobyt v horách, dokončila cyklus vzdělávání v Dějinách umění, zorganizovala pár událostí a proběhlo několik mých samostatných výstav, plus přibylo mnoho odrážek v mých sešitech, do kterých si zapisuji nápady, myšlenky, plány a projekty. Dnes jsem připravovala dva obrazy, které půjdou k novým majitelům. Mám z toho otlačená kolena a říznutí na prstu, ale v mysli je mi blaženě. Nechávám si záležet na tom, v jakém stavu dílo odevzdám a vždy přibalím i malou pozornost. Zkrátka si vážím toho, že se energie obrazu bude šířit dál, neboť s ním půjde láska a vše dobré.

Kulturio: V úvodu jsem zmínil „Samorosty 2015“, kde jsi vloni získala 3. místo v kategorii Cena publika. Co pro tebe účast na téhle výstavě znamená?
Lucka: Vloni jsem se účastnila poprvé a to, že je výstava i soutěžní, jsem zaznamenala až v jejím průběhu. Jsem v některých věcech trošku mimoň (smích). Výhra pak samozřejmě potěšila, ale nekrásnější pocit jsem měla z toho setkání. Spousta šikovných lidí! Účastním se, protože mě baví podporovat akce, které mají smysl. Na Samorostech je nás hodně, každý vystavuje jen jedno dílo. Je tedy fajn, že jsou součástí také prezentace, při kterých se umělec více odhalí, neboť z jednoho díla jeho duši absolutně nepoznáš. Účast na Samorostech pro mě znamená rozšíření obzorů, inspiraci a příjemné úterní večery při dobrém drinku.

Kulturio: Za posledních pár let jsi své umělecké aktivity rozšířila od výtvarné formy všemožnými směry. Ať to byla práce maskérky pro klip punkové legendy VISACÍ ZÁMEK nebo tvá role agentky CIA. Můžeme některé z nich zmínit s během uplynulého času?
Lucka: Ha, ha. Já prostě jdu. Mnohdy létám. Nebojím se pohybu, změn, překážek a výzev. Život mě baví, a tak mi do cesty přichází i takové věci, jaké jsi právě zmínil. Maskérku jsem dělala jak pro klip Visáčů, tak pro krátký film CUCKOO Daveka Carrizosy, kde jsem malovala modřiny na stehna právě znásilněné dívce. Vychutnávám si také facepainting, který milují zvlášť děti, ale i třicátnice (smích). No a role agentky nebo chudé dívky se síťovkou plnou mrkví či sousedky ze čtvrti, kde se právě stala vražda, jsou takové malé radosti ze světa filmu, který je kromě malování a hudby mou další fascinací.

Kulturio: Nikdy ses nebála hledat nové cesty. Můžeš prozradit něco víc ke tvému umělecko-hudebnímu projektu s názvem „Czechpresso“? A říci něco o těch zaběhlých?
Lucka: Mám tendenci pomáhat, podporovat a spojovat lidi. Bez škodolibých záměrů, prostě ze srdce a lidství. CZECHPRESSO je právě o tomhle. Jde o webovou hru, která ti zprostředkuje tvorbu lidí, jež dělají to, co milují, co je naplňuje, co k nim přichází shůry či odkud, a k tomu na sobě nepřestávají makat, neboť si váží daru, jež jim byl dán. Záměrem bylo také to, aby se lidé na mžik zastavili, dali si třeba presso, protrénovali na pexesu paměť, pobavili se a poslechli si dobrou muziku. Hra je v podstatě stále v pohybu. Ročně je obnovována, mění se design i aktuální umělci. Zpětné vazby jsou pozitivní, z čehož mám upřímnou radost. Co se týká zaběhlých projektů, ty doběhly a nahradily je další. Za zmínku stojí MERKUROVA BLÍŽENKA, kde se spojilo několik umělkyň, přičemž středobodem jsem byla já. V projektu jsme se zaměřily na mé dvě extrémně odlišné, leč existující polohy a pokusily se je ztvárnit pomocí originální vizáže, autorských šperků a umělecké fotografie. Další rozsáhlejší projekt se děje teď – týká se spolupráce se zpěvačkou Dorou Bondy. Roli v něm hraje český designový výrobek z recyklovaného materiálu, takzvaný Drumben, který je kromě jiného i buben. Pomalovala jsem celý set v rytmu písně, která má několik poloh, přičemž mi přijde v podstatě pozitivní a budeme na ni dělat klip. Drumbeny po natočení klipu poputují do nadace Slunce svítí všem, což bude krásným zakončením celé akce. Svět různorodého umění je ve spojení a tak je to správně.

Kulturio: Společně s IKEA jsi realizovala akci Soutěž pro mladé designéry. Jak to proběhlo a chystá se další ročník? Jak tě všeobecně baví práce s dětmi?
Lucka: Tato událost ke mně přišla náhodou, přičemž věřím, že náhody neexistují (smích). Spolupracuji s pražskou Deutsche Schule Prag a tato soutěž patřila do jejich programu. Užili si ji rodiče, děti, i my, ale zda se chystá další ročník, ti nepovím. Každopádně, práce s dětmi je nepřekonatelným zážitkem! Zaprvé, můžeš sledovat vývoj člověka jako takového, zadruhé se v mnohých případech setkáš se zrcadlem sama sebe, zatřetí, zažíváš různorodé stavy radosti, okouzlení, ale i slz, a za další se setkáš s bezbřehou upřímností a božskou pravdou. Pracuji s dětmi v mini věku i s dětmi staršími, dělám občas chůvu, ale také teacherku. Nechávám se dětmi vést, protože ony jsou ty, které učí mě a ukazují mi to, co nevidím či jsem už zapomněla. Sloužím jim.

Kulturio: Nikdy ses nebála do své tvorby přidávat erotický koktejl smyslností a zdůraznit svou ženskost. Předpokládám, že v tom budeš pokračovat, takže se zeptám. Jaké je postavení žen v dnešním světě ve tvých očích? Máte tu emancipaci stále ještě pod kontrolou? Neztrácí se pomalu a tiše v dnešním životě ženy, dost často plně vytížené, ženství a půvab?
Lucka: Nebála a pokračuju (smích). Vytvořila jsem nedávno pírkovou kolekci BE PASSIONATE, která zve do komnaty vášní. Jde o originální ruční přání, kterými můžeš sdělit svá slova a následně je transformovat do skutku. Pírka jsou jemnější než konečky prstů a lze je z přání snadno vyjmout. Těmito chundelatými detektory erotogenní zóny potěšíš, roztoužíš i rozesměješ. Jsou vhodné pro muže i ženy. K další části otázky nemám příliš slov, respektive, jde o tři věty, které halí obšírné téma k diskusi. Ale obecně, co se děje, má svůj důvod. Jde stále o pohyb, vývoj. Jednotlivec má vždy na výběr, ať je to muž, či žena. Srdce řekne, jak to má být. Když jdeš proti a dáš žezlo egu, poznáš to a pocítíme to všichni.

Kulturio: Jak vnímáš podporu kultury a umění, myslím tím finanční, ze strany společnosti? Myslíš, že by mělo být víc veřejně dosažitelných peněz ve formě grantů? Podařilo se tobě dotaci nebo grant získat? Ptám se, jelikož občas dobrá myšlenka nebo skvělý nápad zemřou na peníze, na jejich „nedostatek“…
Lucka: Společnost jsou jednotlivci. Vnímám spoustu jednotlivců, kteří finančně rádi podpoří a další spoustu, kteří nepodpoří či podpoří neradi. O dotaci ani grant jsem nikdy nežádala, a pokud bych tento záměr měla, šla bych směrem upřímným, využila bych například programy KREATIVCI SOBĚ a podobně.

Kulturio: Jak se ti letos líbilo na Colours of Ostrava? Navštívila jsi literární stage, kterou má pod palcem Blanka Fišerová?
Lucka: Letos jsem nebyla. Projekty Blanky Fišerové znám a sleduji. Když jsem pobývala v Ostravě, účastnila jsem se pravidelně jak literárněhudebních večerů POEZIE V BARVÁCH, tak i „partyzánských“ GUERILLA POETRING (ukrývání básní v ulicích). Jednou jsme se dokonce propojili s Janem Kunze (básník, zpěvák Kofe-In, Munroe, pozn.red.) a spojili mé i jeho umění v jeden papírový celek. Poezie mě baví, stejně jako knihy. V nedávné minulosti jsem zpracovávala ilustrace do poesbírky Ireny Šťastné, ŽVÝKÁNÍ JADER. Bavilo mě hledat skrytý význam textu a jeho následné transformování do kresby.

Kulturio: Co budeš dělat do konce léta? Pozvěme naše čtenáře na nějakou fajn akcičku, které se budeš účastnit jako návštěvník a na úplný závěr nás pozvi tam, kde se s tebou budeme moci potkat coby s umělkyní, která se představí v některé ze svých uměleckých rolí.
Lucka: Chci zvolnit. Pobýt s rodinou, přáteli, pobavit se. Čeká mě ale také práce na mých nových webovkách, příprava kreativního programu pro děti na příští rok a návrhy pro cyklus dalších obrazů. Nejbližší akce, které se budu účastnit, je koncert grungového barytonisty, Marka Lanegana, který si jedu užít do Brna (16. 8.). Stala jsem se nedávno součástí přívětivé hudební agentury, která kromě jiného vede i dva časopisy a já do jednoho z nich přispívám osobními reporty z koncertů. Marka budu tedy sledovat i z pozice malé novinářky (smích). Ze srdce zvu na přehlídku umění SAMOROSTI, kde se se mnou můžete setkat na úterních prezentacích, v říjnu pak proběhne workshopové odpoledne pro děti, které po prázdninách začneme připravovat se skvělou kurátorkou NoDu, Veronikou Zajačikovou a na podzim budou má díla cestovat do Frýdku Místku, kde proběhne autorská výstava. O všem, co se v mém světě děje, každodenně informuji na svých facebookových a také webových stránkách. Kdo má chuť, nechť se připojí.

 

Přehlídka umění SAMOROSTI 2015

(22.7.2015 – 21:50) www.ceskatelevize.cz

video

 

 

Přehlídka umění SAMOROSTI 2014

(30. 7. 2014 – 11:02) www.ceskatelevize.cz

video

 

 

Článek k projektu CZECHPRESSO

(18.3. 2014 – 5:45) www.protisedi.cz

Můžete pročíst ZDE

 

 

Pozvánka na vernisáž k výstavě „WHEN ALL IS ONE“

(kopřivnické noviny ze dne 7.11.2013)

zde

 

Videosestřihy Medického půlení 2012

http://www.redbull.cz/cs/Satellite/cz_CZ/Video/Medicinske-Puleni-Student-021243169386080

http://www.youtube.com/watch?v=LKXQqwAvmIM

 

Články k benefici „Lidé ve stínu“

(29.11.2011 10:39)

www.zakulturou.cz – http://www.zakulturou.cz/spolecnost/beneficni-vecer-projektu-lide-ve-stinu.html

www.informuji.cz – http://www.informuji.cz/akce/praha/12583-beneficni-vecer-projektu-lide-ve-stinu/

 

Články k výstavě „Sex, drogy, rock ´n´roll“

(tisk, 2. – 16. prosince 2010) Podbrdské noviny

(internet, 19. listopadu 2010) steambuild.cz

 

Rozhovor týdne „Lucie Mrhálková: Bývaly doby, kdy jsem chtěla všechno a neměla jsem nic.“

(18.10.2010 07:53) REGIONÁLNÍ NOVINY

zde

 

Interview „Fantazie ženám nechybí“

(14.10.2010 16:00) www.steambuild.cz

Dnes se velice rád odchýlím od zaběhnutých kolejí a místo muzikantů – mužů si představíme výtvarnici – ženu, LUCII MRHÁLKOVOU. Absolventka ostravské konzervatoře v oboru kresba, malba a grafika je nejen krásná a sympatická žena, ale i velice nadaný umělec, byť na začátku své kariéry. Ale s mottem na jejím Facebookovém profilu LuPorn nebo na webu www.ladylu.cz : Ráda se pustím do jakékoliv fantazie, baví mě rozšiřovat si obzory a nezůstávat bez pohybu. Miluji život a obrovské možnosti člověka! ;o) to nemusí být za pár měsíců pravda.

1) Není jednoduché přijít do Prahy a etablovat se. Tím spíš, pokud přicházíte z Vigantic, resp. z Ostravy. Zkus nám představit sama sebe, ještě lépe, řekni nám o sobě co uznáš za vhodné :-).

Lucka: Jsem valaška, jsem láska, jsem víla, jsem sexuchtivě podobojí, temperamentní a upřímná, tanečnice, výtvarnice, svá i nesvá, stará duše, toužící po bohatství, uvědomění a tajemství jiných světů.

2) Myslím, že mohu prozradit, že společně s Luckou připravujeme její další výstavu. Můžeš o tomto projektu prozradit víc? A spojme to i s tím, že nám v krátkosti zrekapituluješ své umělecké počiny či případné úspěchy :-)

Lucka: Úspěchem je pro mě hlavně to, že jsem se naučila věci dotahovat do konce a tím pádem se radovat a dobíjet z výsledků své práce. Bývaly totiž doby, kdy jsem chtěla všechno a tím pádem jsem neměla nic. Pokud bychom drželi linku v uměleckém světě, úspěchem je pro mě dokončení ostravské konzervatoře, kde jsem pod vedením skvělé profesorky Pavly Andraškové pochopila, že bez disciplíny a bez upřímnosti sama k sobě, ničeho nedosáhnu. K dalším úspěšným krokům mě vedl také úžasný man Lukáš Raida, bez jehož podpory bych nenamalovala to, za co se dnes nemusím stydět. No a NEJ umělecko-koordinátorským počinem byla jisto jistě letošní pražská výstava „Provokace, sex a perverze“, která mě dovedla k šikovným umělcům a k naprosté špičce v organizátorské sféře, lidem z E.R.O.Cu.

Nový projekt, který bude s největší pravděpodobností rozdělen do dvou částí, nese pracovní název „Sex, drogy a rokec“. První část se bude týkat pouze výtvarných děl a výstava vypukne na počátku prosince v Klubu Labe v Hořovicích. Druhá část bude zřejmě umělecky zmixovaná a prezentovat by se měla na jaře 2011 v tomtéž místě.

3) Jelikož jsem při hodinách výtvarné výchovy stál věčně věků v koutě za vyrušování při umělecké realizaci spolužáků a mezi mé výtvarné vrcholy patří díla typu „ Pět černochů v tunelu“ nebo „Čínská teniska“ , tak Tě chci poprosit, abys sama popsala to, čím se zabýváš, jaké jsou Tvé umělecké vize a jakou technikou nejraději pracuješ?

Lucka:,(smích) Dobré náměty! A nebavilo by tě kreslení vtipných krátkých komiksů?

Tak zabývám se tím, co mi vyprodukuje hlava a srdíčko. Miluju život, všechny jeho stránky, živé i neživé, viditelné i neviditelné, …, takže co do mě vstoupí, pomíchá se s mým mišmaš mini světem ve mně a pak to ze mě prostě vyleze. Tedy většina mé práce spočívá ve vymyšlení, promyšlení a ukotvení díla v mysli. Jakmile cítím, že se ve mně vše spojilo a připravilo k „vyvrhnutí“, sednu ke stojanu a ponořím se do jakéhosi bezčasového tranzu. Po dokončení většinou vyvalím oči a říkám si, že se mnou buď někdo tvořil a nebo bylo tvořeno skrze mě.

O uměleckých vizích či cílech nepřemýšlím, prostě maluji a tvořím, spojuji lidi a jsem vděčná za výzvy.

Zatím mě nejvíce pohltila tempera, ale chci se vyvíjet a zdokonalovat, flirtuji tedy občas i s jinými technikami.

4) Co dalšího tvoří náplň Tvého volného času? Vím, že jsi v současnosti „osobně“ spjatá s kapelou JAKSI TAKSI, takže jakou posloucháš hudbu? Nějaký Tvůj oblíbený interpret, píseň nebo kapela?
Lucka: Hudbu miluju a mám velké štěstí, protože mám po svém pravolevém boku výtečného hudebníka, bubeníka Filího Muzikanta, se kterým mohu poletovat po koncertech, nasávat atmošku, poznávat lidi, nakukovat do zákulisí a bavit se na workshopech.

Poslouchám kde co, hudba mě ale musí oslovit, zaujmout mě textem, náladou, tóny. V současnosti do sebe hodně pouštím poslední album českých Crashpoint, pak kapelku The Inspektor Cluzo a paní Sade.

Svůj volný čas naplňuju osobním vývojem, boyfriendem, filmečky, hudbičkou, četbičkou, tanečky, lahůdkami života a spánkem.

5) Měla bys případně problém s tím, kdyby Tě někdo oslovil s komerční nabídkou, která by se ale neslučovala s Tvým přesvědčením nebo uměleckým postojem? Respektive, existuje hranice (nejspíš finanční), kdy se umělecké ambice a sny „rozpouští“ v toku peněz?

Lucka: Mám otevřenou mysl, resp. jsem tolerantní k lidským výmyslům, ovšem v čemkoli, co budu kdy vytvářet, budu já a chci být kouskem já, takže ano, problém nastat může, ale spíše z jiné strany než z té mé…

6) Co Ty a emancipace? Souhlasíš s názorem, že současná společnost ženy trochu neoprávněně přehlíží a limituje? Co říkáš některým feministickým směrům, které například reprezentují Olga Sommerová nebo Věra Chytilová?

Lucka: Feministické směry nesleduji a nevšimla jsem si, že by byly ženy v současné společnosti limitované nebo přehlížené. Pokud to tak ale je, je to zřejmě důsledkem konkrétních příčin.

Já a „moje“ emancipace? Já jsem prostě já…téma na dlouhé povídání.

7) Poslední otázka. Kdyby existoval přístroj na přenos v čase, kterého malíře nebo jinou historickou osobnost by jsi pozvala na večeři :-) ?
Lucka: Kdybych se mohla přesunout v čase, nezajímal by mě konkrétní člověk, natož vaření, ale spíše atmosféra místa, chování lidí, jejich tváře a oděvy, hudba, vůně, jídlo a pití…vybrala bych si nějakou slavnost nebo místo, kde se lidi baví, smějí se a tancují.

Velký dík za příjemný rozhovor a úspěšně zvládnuté umělecké laťky, nejlépe na první pokus :-)

(hanspm)

 

Články k výstavě „Provokace, sex a perverze“

(tisk, 3.února 2010) NeiReport

(internet, 26.ledna 2010) pr-online.cz / topreport.cz / super.cz

Café SP, nový modernizovaný prostor holešovického Show Parku, otevřel brány neobvyklé a výjimečné výstavě pod názvem „Provokace, sex a perverze“.

Každý návštěvník Show Parku a Café SP zhlédne několik desítek unikátních a jedinečných obrazů, fotografií a plastik, které vytvořila umělecká skupina s názvem „Luci a její tvůrčí sebranka“ pod vedením Lucie Mrhálkové. Výstava trvá od 21. ledna 2010 do 30. dubna 2010 a umělecká díla jsou prodejná.

„Již 11 let Show Park přináší možnosti, jak úžasně trávit čas. Díky zajímavým podnětům od našich zákazníků a tvůrčímu pojetí předního českého architektonického studia Ateliér Kunc, které pro nás vytvořilo novou vizi pojetí prostoru Show Parku,  vzniklo jedinečné Café SP. Je to prostor pro odpočinek, relaxaci a nové nezvyklé zážitky. Novou příležitost jsme také viděli ve spojení s uspořádáním výstavy s netradičním tématem „Provokace, sex a perverze“, která nabízí návštěvníkům nové obzory,“ říká Jiří Matela, generální ředitel a dodává „jsem rád, že vám ji mohu společně s umělci představit“.

Na tvorbě děl se podílel patnáctičlenný tým, který tvoří nadšení umělci, kteří jsou nejen studenti z Lidové konzervatoře a múzické školy v Ostravě a ze Soukromé školy umělecké školy Ave Art Ostrava, ale i zkušení čeští tvůrci.

Vystavující:

Adéla Drnovská (obrazy), Alfija Procházková (mix), Eva Jašková (mix), Helena Freislerová (obrazy), Jan Jahla (fotografie), Lucie Mrhálková (obrazy), Lukáš Dvorský (plastiky), Matěj Frank (objekty), Michal Vysloužil (fotografie), Miroslav Mamula (obrazy), Patrik Urbánek (obrazy), Pavlína Cvrčková (fotografie), Radek Grabmüller (fotografie), Zuzana Melecká (obrazy), Zuzana Plesingerová (obrazy)